10 osvědčených her pro děti do 5 let, které rozvíjí fantazii

Pohybové hry pro rozvoj motoriky

Jak na pohyb s předškoláky? Pojďme si ukázat pár osvědčených aktivit, které děti skutečně baví!

Nejlepší je začít s něčím jednoduchým, třeba hrou Na zvířátka. Když vidíte, jak vaše dítě nadšeně skáče jako klokan nebo se plazí jako had, hned víte, že tohle bude fungovat. A co teprve, když se z vašeho obýváku stane africká savana plná gepardů!

Znáte to - někdy je těžké udržet pozornost malých neposedů. Proto je skvělé vyzkoušet Barevný chodníček. Stačí na zem položit barevné papíry a nechat děti tancovat z barvy na barvu. Najednou se obyčejná chůze změní v zábavnou výzvu!

Pro šikovné ručičky je jako stvořená Kouzelná krabice. Naplňte ji rýží nebo čočkou, schovejte do ní poklady a sledujte, jak se z vašeho dítěte stává nadšený objevitel. Je úžasné pozorovat, jak se při hledání pokladů zlepšuje jejich jemná motorika.

Máte doma malého tanečníka? Vytáhněte šátky a pusťte muziku! Tančení s lehkými šátky děti prostě milují. Jednou jsou motýli, pak zase mořské vlny - fantazii se meze nekladou.

Venku je to teprve paráda - přírodní překážková dráha je něco, co každé dítě zbožňuje. Přelézání, podlézání, balancování - tohle všechno děti přirozeně přitahuje a navíc je to skvělý trénink pro celé tělo.

Malování tělem? To zní jako bláznivý nápad, ale věřte, že funguje! Když děti společně vytváří velké písmeno A nebo třeba domeček, učí se spolupracovat a ještě si u toho užijí spoustu legrace. Společné tvoření navíc buduje týmového ducha a přátelství.

A na závěr něco pro zklidnění - hra na Sochy. Je to jako kouzlo - z divokých tygříků se najednou stanou nehybné sochy. Perfektní způsob, jak se naučit ovládat své tělo a ještě si u toho hrát.

Kreativní hry s plastelínou a barvami

Plastelína a barvy - to jsou opravdoví kamarádi každého malého objevitele! Když vaše dítě hněte, mačká a tvaruje plastelínu, nebo rozmazává prstíky barvy po papíře, rozvíjí si nenápadně, ale účinně jemnou motoriku.

Vzpomínáte si, jak jste sami v dětství vytvářeli své první kuličky a hady z plastelíny? Dneska můžete tohle kouzlo předat dál. Začněte třeba tím, že společně vyválíte kuličku - a hele, najednou je z ní nos pro sněhuláka! To nejdůležitější je nechat dětem volnost při objevování. Možná ten jejich první výtvor nebude vypadat jako z výstavy, ale ta radost v očích, když vám ho pyšně ukážou, ta stojí za to.

Malování prstovými barvami je hotové dobrodružství. Jen si to představte - ty malé ručičky objevují, jak se žlutá s modrou promění v zelenou, jak lze otisknout celou dlaň a vytvořit z ní motýla nebo květinu. A co teprve, když přidáte do hry houbičku nebo různé razítka z brambor!

Připravte si prostor, kde může vaše malé umělecké tornádo řádit. Starý ubrus na stůl, zástěrku na oblečení - a může začít tvůrčí dovádění. Pusťte k tomu třeba veselou písničku, vyprávějte si pohádku. Jakou barvu asi má drak z našeho příběhu? A dokážeme ho společně vymodelovat?

Když se blíží Vánoce, můžete tvořit ozdoby, na jaře zase barevné květiny. Každé roční období přináší novou inspiraci. A úklid? I ten může být zábava - uspořádejte závody, kdo rychleji srovná pastelky podle barev nebo kdo najde všechny kousky plastelíny.

Pamatujte - není důležité vytvořit dokonalé umělecké dílo. Důležitá je radost z tvoření, společně strávený čas a rozvoj dětské představivosti. Vždyť právě tyhle chvíle pomáhají vašemu malému umělci růst a objevovat svět kolem sebe.

Jednoduché společenské hry pro nejmenší

Každý rodič to zná - první společenské hry jsou důležitým milníkem v životě našich nejmenších. Pojďme si říct, co funguje a baví naše drobečky nejvíc.

Pamatujete si na svoje první Pexeso? Ty velké, barevné kartičky jsou skvělým startem - začněte třeba jen s šesti páry a uvidíte, jak rychle se vaše dítě zlepšuje. Není nic hezčího než ta radost v očích, když najdou správný párek!

Kostka je královna dětských her. Házet s ní, počítat puntíky nebo poznávat barvy - to všechno jsou dovednosti, které se děti učí naprosto přirozeně a s nadšením. Hra Pojď si hrát nebo První barvy jsou naprosté trháky - a věřte, že to nadšené poskakování, když padne ta správná barva, vás dostane.

Jemná motorika? Tady nastupují korálky a magnetické rybičky. Navlékání korálků je jako malá škola trpělivosti - a když to nejde, nevadí! Každý korálek na šňůrce je malé vítězství. Magnetické rybičky zase procvičí koordinaci a přesnost - a který malý rybář by nechtěl ulovit tu největší rybu?

Puzzle s velkými dílky jsou jako malé dobrodružství. Čtyři až dvanáct dílků, známé obrázky - a najednou vzniká před očima celý příběh! A když se nedaří? Však ono to půjde, stačí trochu pomoct a povzbudit.

Nejdůležitější je být u toho s nimi. Patnáct minut společného hraní má větší hodnotu než hodina samostatné zábavy. Střídejte hry, chvalte pokroky a hlavně - užívejte si společné chvíle. Vždyť není nic krásnějšího než dětský smích při společné hře!

Hudební hry a rytmická cvičení

Hudba a rytmus jsou kouzelné nástroje, které v našich nejmenších probouzí něco úžasného. Všimli jste si někdy, jak se vaše dítě začne samo od sebe pohupovat, když zaslechne oblíbenou melodii? Je to prostě v nás - už ty nejmenší batolata spontánně tleskají, dupají a radují se z každého rytmu.

Pamatujete si na hru na ozvěnu z dětství? Tleskneme - a malý človíček to nadšeně zopakuje. Pak přidáme dupnutí, a najednou máme doma malého muzikanta! Není nic hezčího než vidět, jak děti postupně zvládají složitější a složitější rytmy.

Pohyb a zpěv jdou ruku v ruce jako nejlepší kamarádi. Kdo by neznal Pec nám spadla nebo Kolo kolo mlýnský? Tyhle písničky přežily generace právě proto, že spojují to, co děti milují - hudbu, pohyb a legraci. A mezi námi, která maminka si taky ráda nezaskotačí?

Dejte dětem do ruky bubínek nebo chrastítko a sledujte tu radost! Společné hraní není jen o hudbě - učí naše nejmenší čekat, poslouchat ostatní a spolupracovat. A když přidáme příběh? To je teprve zábava! Třeba když prstíky bubnují jako kapky deště nebo dupeme jako medvěd.

Dramatizace písniček je jako malé divadlo - jednou jsme zajíčci, pak zase auto nebo třeba vítr. Fantazii se meze nekladou! A co teprve, když vytáhneme barevné šátky nebo stuhy - to je pak teprve paráda.

Někdy je fajn se i zklidnit. Tichá chvilka s hudbou dokáže hotové zázraky. Lehneme si, zavřeme oči a necháme se unášet melodií. Je to jako malá hudební pohádka před spaním.

A víte, co je na tom všem nejkrásnější? Radost z muzicírování si děti nesou celým životem. Je to dar, který jim můžeme dát, a přitom nás to vlastně nic nestojí - jen trochu času a ochotu vrátit se na chvíli do dětských let.

Hry na rozvoj řeči a slovní zásoby

Řeč našich nejmenších se formuje jako křehká květina - den za dnem, slovo po slovu. Mezi druhým a pátým rokem života se děti učí mluvit nejrychleji, jako houbičky nasávají každé nové slovíčko. A jak jim v tom můžeme pomoci? Třeba při obyčejné cestě do školky!

Vzpomínáte na slovní fotbal? S mrňousky ho můžeme hrát po svém. Vidíš něco červeného? Ano, auto! A teď něco kulatého? Najednou se z nudné cesty stává dobrodružství plné objevů. Báječně funguje i hra Na detektiva - děti zbožňují hledat a popisovat věci kolem sebe.

Říkanky a rozpočítadla jsou jako malá kouzla - Ententýky, dva špalíky nebo Peče peče pecen znají generace dětí. Když přidáme tleskání nebo poskakování, učení jde samo. Vždyť který předškolák by odolal možnosti dupat jako medvěd nebo skákat jako zajíček?

Večerní prohlížení knížek? To není jen o čtení pohádek! Nechte maličké vyprávět, co vidí na obrázcích. Dnes možná řeknou jen pes a kočka, ale zítra už budou vyprávět celý příběh o tom, jak se tihle dva kamarádi vydali na výlet.

Protiklady jsou jako malá gymnastika pro jazýček. Velký medvěd - malá myška, horká polévka - studená zmrzlina. Děti milují, když se můžou učit hrou, a my dospělí často žasneme, jak rychle jim to jde.

Při ranním oblékání pojmenováváme ponožky, tričko, kalhoty. Na procházce počítáme auta nebo hledáme zvířátka. Každá běžná situace je příležitostí k učení. A pamatujte - nejde o dokonalost, ale o radost ze společného objevování světa slov.

Děti se učí nejlépe při hře, protože hra je jejich přirozený způsob poznávání světa. Když si hrají, rozvíjí se jejich představivost, motorika i sociální dovednosti.

Magdaléna Procházková

Stavebnice a kostky pro malé děti

Kdo by si nemyslel, že stavební kostky jsou naprostým základem dětského rozvoje? Vždyť právě ty nejjednodušší hračky často přinášejí největší radost a užitek. Když vidíte, jak mrňous uchopí svou první kostku těma malýma ručičkama, hned víte, že začíná velké dobrodružství.

Dřevěné kostky jsou prostě nesmrtelná klasika. Ten příjemný pocit, když vezmete do ruky kousek přírodního dřeva, to prostě tablet nikdy nenahradí. Však si vzpomeňte, jak jste sami kdysi stavěli první věžičku - kostka na kostku, až byla větší než vy sami!

Pro ty nejmenší objevitele jsou super velké plastové kostky. Jsou barevné, dají se olízat (což každý rodič ví, že se stejně stane) a hlavně - jsou bezpečné. Ta pestrobarevnost není jen pro parádu - děti se díky ní naučí rozlišovat barvy, aniž by si to uvědomovaly.

Pěnové kostky? To je teprve paráda! Jsou lehoučké jako pírko a když už náhodou přistanou někomu na hlavě, nic se neděje. A ty tvary - krychle, kvádry, trojúhelníky... Však to znáte, najednou máte doma malého architekta!

Jak děti rostou, můžou přejít na složitější stavebnice. Kolem čtyřky už zvládnou menší dílky a dokonce se řídí jednoduchými návody. To byste koukali, jaké složité konstrukce dokážou postavit!

Magnetické stavebnice jsou kapitola sama pro sebe. Ten moment, kdy dílky cvaknou a drží pohromadě, to je pro děti jako kouzlo. A my dospělí víme, že se přitom učí základy fyziky - ale pššt, to jim nebudeme říkat!

Pamatujte - věkové doporučení na krabici není jen tak pro nic za nic. Tříleťák potřebuje větší kusy, aby je nespolknul, zatímco předškolák už chce výzvu.

A ten největší bonus? Když si děti staví společně, učí se spolupracovat, domlouvat se a sdílet. Z obyčejného hraní se stává malá společenská událost. No není to báječné?

Hry na poznávání barev a tvarů

Pro rozvoj našich nejmenších jsou hry s barvičkami a tvary prostě k nezaplacení. Mezi druhým a pátým rokem života jsou děti jako houby - nasávají všechno nové a vytváří si první obrázek o světě kolem sebe.

Co třeba začít s něčím jednoduchým? Vezměte obyčejné věci z domova - barevné ponožky, kostičky nebo míčky - a nechte děti, ať je rozdělí podle barev. Je úžasné pozorovat, jak se jejich ručičky činí a hlavičky přemýšlí, kam co patří.

Znáte ty dřevěné vkládačky s různými tvary? Kolečko, čtvereček, trojúhelník a obdélník - to jsou první kamarádi našich dětí ve světě geometrie. A když vidíte, jak se jim rozzáří očička, když se jim podaří trefit správný tvar do správné dírky!

Kreslení a obtahování tvarů? To je teprve zábava! Načmáráte na papír základní tvary a necháte děti, ať je obtahují prstíkem nebo pastelkou. Postupně můžete přidávat složitější vzory a sledovat, jak se z malých umělců stávají mistři tvarů.

A co takhle uspořádat barevnou pátrací výpravu doma nebo venku? Kdo najde něco červeného? nebo Podívej, kde všude jsou kulaté věci! Děti milují tyhle malé výzvy a ani si neuvědomují, že se vlastně učí.

Pohyb a učení jdou ruku v ruce - vždyť které dítě vydrží dlouho sedět? Skákání po barevných kolečkách nebo běhání k různým tvarům - to je učení v pohybu, jak má být!

Jasně, máme tu i všelijaké appky a hry na tabletu, ale nic nenahradí skutečné hraní s opravdovými věcmi. To nejcennější je přece ten čas strávený společně, když si s dětmi hrajeme a objevujeme svět.

Střídejte hry, opakujte je, ale hlavně - dělejte to s radostí! Když vidíte ty nadšené tvářičky a slyšíte to šťastné chichotání, víte, že jdete správnou cestou. A nezapomeňte na pochvalu - ta dokáže zázraky!

Prstové hry a říkanky

Když se řekne prstové hry, možná si vybavíte vlastní dětství. Tyhle zdánlivě jednoduché hrátky jsou přitom hotovým pokladem pro rozvoj našich nejmenších. Vždyť kdo by neznal Vařila myšička kašičku nebo Paci, paci, pacičky?

Víte, jak báječně působí jemná masáž dětské dlaně při říkance o myšičce? V tu chvíli se mezi vámi a děťátkem vytváří nádherné pouto. Malé ručičky se učí koordinovat pohyby, a přitom si ani neuvědomují, že se vlastně učí.

Každodenní chvilky s říkankami jsou jako malé zázraky. Když vidíte, jak vaše dvouletá holčička postupně zvládá Kde je paleček? a přitom se učí názvy prstů, je to prostě nádhera. A co teprve, když začne sama vymýšlet, kam poběží myška v říkance Běží myška k Táboru!

Nemusíte být žádný expert - stačí se nechat vést intuicí. Začněte třeba jen s jednoduchým tleskáním a postupně přidávejte složitější prvky. Někdy stačí změnit hlas, jindy zpomalit nebo zrychlit tempo, a rázem máte úplně novou hru.

Máte doma neposedné dítko? Zkuste před spaním Kovej, kovej, kováříčku. Je to jako kouzlo - ťukání prstů o sebe dokáže divy při zklidnění. A když přidáte prstové maňásky? To teprve začne ta pravá zábava!

Nejde o dokonalost, ale o společnou radost. Někdy stačí pět minut denně, třeba při čekání u doktora nebo před jídlem. Vytvoříte si tak svoje malé rituály, které děti milují a které jim dávají pocit jistoty.

Nechte děti experimentovat - ať si klidně vymyslí vlastní verzi Paci, paci. Jejich představivost nezná hranice a každá taková chvilka je krokem k lepšímu vývoji řeči i motoriky. A hlavně - užijte si to společně!

Hry s míčem pro koordinaci

Znáte ten úžasný pocit, když vidíte, jak se vaše dítě poprvé trefí míčem do koše? Míčové hry jsou naprostý poklad pro rozvoj našich nejmenších - a věřte mi, není nic hezčího než společné kutálení míče po obýváku!

Začněte třeba s měkoučkým molitanovým míčkem. Je to jako byste svému mrňouskovi dali do ruky kousek bezpečného dobrodružství. Později, až si bude jistější, můžete přejít na větší míče - to už bude mazák!

Pamatujete na hru Na barevné míčky? Rozsypte po pokoji různobarevné míčky a nechte děti, ať je sbírají podle barev. Je to jako zábavná bojovka, při které se učí rozpoznávat barvy a ještě se u toho pořádně vyběhají.

Velký gymnastický míč? To je teprve paráda! Když na něm vaše dítko sedí a lehce se pohupuje, posiluje bříško, aniž by o tom vědělo. Jen pozor, vždycky buďte nablízku - bezpečnost především.

Tancování s míčem je další pecka! Pusťte oblíbenou písničku a nechte děti, ať si s míčem dělají, co chtějí. Nad hlavu, pod kolena, kolem pasu - fantazii se meze nekladou!

Když přijdou kamarádi, je čas na Míčového hada. Děti sedí za sebou a předávají si míč - někdy to vypadá jako malý cirkus, ale o to víc legrace!

Pro šikovné prstíky zkuste menší míčky. Přesypávání, třídění, masírování - všechno tohle pomáhá připravit ručičky na pozdější psaní.

A nezapomeňte: není důležité být nejlepší, ale užít si to! Každé kutálení, házení a chytání je krůček k lepší koordinaci. Tak co, vytáhneme ten míč?

Puzzle a skládačky pro nejmenší

Pro rozvoj těch nejmenších jsou puzzle a skládačky naprostý poklad ve světě her. Vždyť kdo by nechtěl vidět tu radost v očích svého drobečka, když poprvé samostatně zasune správný tvar do vkládačky?

Dřevěné puzzle pro batolata jsou jako stvořené pro první objevování. Představte si ty buclaté prstíky, jak nadšeně uchopí velký dřevěný dílek s obrázkem pejska nebo kočičky. Žádné ostré hrany, žádné malé části - jen příjemný materiál a známé obrázky z domova.

Ve třech letech už jsou naši malí průzkumníci mnohem šikovnější. Dokážou si poradit s puzzle, které mají klidně i 12 dílků. To je ta správná chvíle vytáhnout skládačku s oblíbenou pohádkovou postavičkou nebo třeba s hasičským autem.

Čtyřleté děti? Ty už jsou skuteční mistři! S puzzle do 24 dílků si často poradí levou zadní. Je radost sledovat, jak se jim jazýček vyplazuje soustředěním, když hledají ten správný dílek. A což teprve ta hrdost v jejich očích, když složí celý obrázek!

Naši předškoláci jsou už opravdoví puzzle experti. S 35-48 dílky si pohrají jako nic. Obzvlášť oblíbené jsou měkké pěnové puzzle, po kterých můžou běhat, skákat a přitom se učit písmenka nebo čísla.

Pamatujete, jak jste jako malí skládali puzzle s rodiči? Ta atmosféra společného objevování, radosti z každého správně umístěného dílku? Přesně tyhle momenty vytvářejí nezapomenutelná pouta mezi rodiči a dětmi.

Každé dítě je jedinečné a má své vlastní tempo. Někdo zvládne složitější puzzle dřív, jiný potřebuje více času - a to je naprosto v pořádku. Hlavní je, aby je skládání bavilo a přinášelo jim radost z objevování.