Kdy chodí daně: Přehled všech termínů pro rok 2024

Termíny pro podání daňového přiznání fyzických osob

Daňové přiznání – tahle dvě slova dokážou u spousty lidí vyvolat mírnou nervozitu. Přitom jde vlastně jen o to říct státu, kolik jste vydělali a kolik máte zaplatit na daních. Pojďme si to rozebrat tak, aby vám bylo jasné, kdy a jak na to.

Základní termín je 1. dubna – a není to apríl. Právě do tohoto data musíte podat daňové přiznání za předchozí rok, pokud si ho vyřizujete sami. Vzpomenete si, jak jste loni v březnu zoufale shromažďovali všechny potvrzení a snažili se stihnout termín? Ano, tohle je ono.

Máte daňového poradce nebo advokáta, který vám s daněmi pomáhá? Pak máte štěstí – termín se vám prodlužuje až do 1. července. To je opravdu slušný časový polštář, který oceníte hlavně když máte třeba příjmy z pronájmu, z podnikání nebo kombinujete více zdrojů příjmů. Jen nezapomeňte, že smlouvu s poradcem musíte mít uzavřenou včas a být schopni ji prokázat.

Co když 1. dubna připadne na víkend nebo svátek? Automaticky se termín posouvá na nejbližší pracovní den. Nikdo po vás nemůže chtít, abyste podávali přiznání, když má úřad zavřeno. Logické, ne?

Možná patříte mezi ty šťastlivce, kteří mají jen klasickou zaměstnaneckou smlouvu a žádné vedlejší příjmy. Pokud vám navíc všechny slevy vyřídil zaměstnavatel v ročním zúčtování, nemusíte vůbec nic podávat. Daňové přiznání podávat nemusíte. Ale pozor – pokud chcete uplatnit třeba úroky z hypotéky, dary nebo jiné odpočty, které zaměstnavatel nezohlednil, pak se vám to vyplatí podat. Můžete tak dostat peníze zpátky.

Tady je důležitá věc, na kterou spousta lidí zapomíná: termín pro podání je zároveň termín pro zaplacení daně. Představte si, že podáte přiznání 31. března, ale peníze pošlete až v květnu. Přijde vám penále a zbytečné starosti. Daň musíte zaplatit ve stejný den, kdy podáváte přiznání – nebo dřív.

Dneska už většina lidí posílá daňové přiznání elektronicky. Ať už přes datovou schránku, nebo s elektronickým podpisem. Je to rychlé, máte hned potvrzení o doručení a nemusíte nikam chodit. Navíc systém běží nonstop, takže když vám to dojde večer před termínem, stále to stihnete. Zkuste si vzpomenout na dobu, kdy se stály fronty na poště – to už naštěstí nemusíme zažívat.

Podnikáte na živnost nebo máte s.r.o.? Pak máte zpravidla složitější situaci. Musíte si hlídat všechny výdaje, příjmy, vést evidenci a často se bez pomoci daňového poradce neobejdete. Základní termíny máte stejné, ale práce s tím je nesrovnatelně víc. Znáte to – účtenky, faktury, výpisy z účtu, evidence jízd... Tohle všechno chce svůj čas a pořádek.

Nejhorší, co můžete udělat? Nechat to na poslední chvíli. Každý rok je to stejné – poslední dny před termínem jsou daňoví poradci zcela nedostupní, systémy přetížené a stres zaručený. Začněte se daněmi zabývat v klidu už v únoru nebo v březnu. Ušetříte si nervy i případné pokuty.

Lhůty pro platbu daně z příjmů

Termíny pro zaplacení daně z příjmů – tady se prostě neschovají žádné chyby. Zkuste si představit, že jste celý rok pilně pracovali, vydělávali, a pak přijde ta chvíle, kdy musíte srovnat účty se státem. A věřte mi, finanční úřad si hlídá každý den zpoždění.

Pokud jste na živnostenský list nebo podnikáte jako OSVČ, máte na podání přiznání a zaplacení daně tři měsíce od konce roku. Jinými slovy – do prvního dubna musíte být hotovi. Zní to jasně, že? Ale co když máte daňového poradce nebo potřebujete audit? V tom případě si můžete oddychnout – dostáváte automaticky čas do prvního července. Žádné žádosti, žádná byrokracie navíc, prostě se termín posune sám.

A teď pozor na jednu důležitou věc: podat přiznání a zaplatit daň jsou dvě strany téže mince. Nestačí jen hodit přiznání na finanční úřad a myslet si, že máte pokoj. Peníze musí dorazit také včas. Když platíte převodem, počítá se den, kdy vám částka zmizí z účtu, ne kdy dorazí na účet úřadu. Tahle drobnost už mnohé nachytala.

Firmy – ať už máte s.r.o., akciovou společnost nebo jinou právní formu – jedete podle podobných pravidel. Tři měsíce po konci účetního období, což je obvykle konec března, pokud účtujete podle kalendářního roku. Máte auditora nebo daňového poradce? Pak zase platí ten příjemnější termín do šesti měsíců.

Jenže daň se neplatí jen jednou ročně. Možná jste si všimli, že vám z účtu občas odchází nějaké zálohy. To není omyl banky – to jsou zálohy na daň. Když vaše loňská daň přesáhla třicet tisíc (u firem padesát tisíc), stát nečeká na konec roku a chce peníze průběžně. Dává to smysl – představte si, že byste měli najednou zaplatit obrovskou částku. Takže se platí po kouscích.

Jak často? To záleží na tom, kolik jste minule zaplatili. Máte daň nad sto padesát tisíc? Pak vám každý měsíc do pětadvacátého odchází záloha. Je to mezi třiceti a sto padesáti tisíci? Platíte čtvrtletně, vždy do pětadvacátého dne třetího měsíce čtvrtletí. Pod třicet tisíc? Stačí pololetně.

Co se stane, když to nestíháte? Penále dvacet procent ročně z dlužné částky. To bolí. A nejde jen o peníze navíc – finanční úřad může spustit vymáhání, exekuci, zkrátka starostí přibývá. Znám lidi, kteří kvůli pár dnům zpoždění zaplatili tisíce navíc. Přitom stačilo mít prostě přehled v kalendáři.

Takže si to shrňme jednoduše: termíny se hlídají, zálohy se platí průběžně a penále nikoho nemine. Není to rocket science, ale chce to pozornost. Jeden zmeškaný termín a máte problém, který se pak těžko řeší.

Daně jsou cenou, kterou platíme za civilizovanou společnost, a jejich včasné zaplacení je projevem občanské odpovědnosti i respektu k těm, kdo budují naši budoucnost

Václav Horák

Kdy platit daň z nemovitých věcí

Daň z nemovitých věcí patří mezi pravidelné povinnosti, se kterými se každý vlastník nemovitosti v Česku musí každý rok vypořádat. Možná vás to překvapí, ale přesné termíny pro zaplacení najdete přímo v zákoně – a věřte, že jejich dodržení vám ušetří spoustu starostí i peněz.

Základní termín splatnosti je 31. května toho roku, za který daň platíte. Platí pro všechny bez rozdílu, takže si ho určitě zapište do diáře nebo nastavte připomínku v telefonu. Co když ale vaše daň přesáhne 5000 korun? V tom případě máte štěstí – můžete ji rozdělit na dvě části. První polovinu zaplatíte do konce května a druhou pak máte čas do 30. listopadu. Pro majitele větších nemovitostí nebo třeba několika bytů to může být docela výrazná úleva v rodinném rozpočtu.

Jak se vlastně dozvíte, kolik máte zaplatit? Finanční úřad vám pošle platební výměr, který by měl dorazit někdy mezi březnem a dubnem. Najdete v něm všechno podstatné – kolik platíte, kam peníze poslat, variabilní symbol i číslo účtu úřadu.

Pokud jde o způsob platby, máte na výběr hned z několika možností. Většina lidí dnes platí převodem z účtu přes internetové bankovnictví – je to rychlé a pohodlné. Můžete ale zajít i osobně na finanční úřad nebo na poštu, pokud vám víc vyhovuje platba v hotovosti. Zajímavá je také možnost SIPO – jednou dáte úřadu souhlas a oni vám pak částku automaticky strhnou z účtu. Už na to nemusíte myslet.

Jedna věc je ale naprosto zásadní: variabilní symbol musíte uvést správně. Opravdu. Bez něj nebo s chybným číslem se vaše platba může ztratit v systému. A pak máte problém – úřad neví, že jste zaplatili, a může vás považovat za dlužníka.

Co když se vám zrovna sejdou výdaje a na daň prostě nemáte? Nečekejte a jděte na úřad co nejdřív. Můžete požádat o odklad platby nebo splátky. Není to automatické – musíte vysvětlit, proč to nejde zaplatit najednou, a žádost podat ještě před termínem splatnosti. Úředníci posuzují každý případ zvlášť a berou ohled na vaši konkrétní situaci.

A co se stane, když termín prostě nestihnete? Bohužel nic příjemného. Finanční úřad vám vyměří penále za každý den prodlení – procenta se počítají denně a rychle narostou slušné částky. K tomu přijde ještě úrok z prodlení. Když to necháte být dlouho, může to dojít až k exekuci – a to už opravdu nechcete. Zabavení majetku nebo srážky ze mzdy nejsou legenda, ale realita pro ty, kdo dluhy ignorují.

Termíny pro odvod DPH a měsíční platby

Platby DPH a daňové zálohy – kdy a jak je správně odvádět

Kdy vlastně musíte zaplatit DPH? A co ty zálohy na daň z příjmů? Pojďme si to rozebrat tak, aby to dávalo smysl v praxi.

Odvádění DPH není rocket science, ale chce to mít jasno v termínech. Zásadní je, jestli jste měsíční nebo čtvrtletní plátce. Představte si třeba provozovatele e-shopu, který má každý měsíc slušný obrat – ten bude měsíční plátce. Naopak menší řemeslník s nižšími tržbami může být čtvrtletní plátce.

Pokud patříte mezi měsíční plátce, máte čas do 25. dne následujícího měsíce – jak na podání přiznání, tak na zaplacení samotné daně. Prodali jste v lednu zboží za milion? Do 25. února musíte mít hotovo. Žádné výmluvy, žádné zapomněl jsem. A pozor – přiznání musíte podat i když zrovna nemáte co platit, třeba když vám vychází nadměrný odpočet.

Čtvrtletní plátci to mají trochu pohodlnější. Řešíte DPH jen čtyřikrát do roka, což vám ušetří spoustu času s papírováním. První čtvrtletí skončilo 31. března? Máte do 25. dubna. Druhé čtvrtletí do konce června? Termín je 25. července. Vidíte ten systém? Pro menší podnikatele je tohle výrazná úspora energie.

Teď k těm zálohám na daň z příjmů. Tady záleží na tom, kolik jste minulý rok zaplatili na dani. Stát si totiž nechce počkat až do konce roku na všechny peníze najednou – chce je průběžně. Logické, ne?

Máte-li daň mezi 30 000 a 150 000 korunami, platíte pololetně. Přes 150 000? Už jdete na čtvrtletní zálohy. A když se dostanete ještě výš, čekají vás měsíční platby vždy k 15. dni. Takže třeba živnostník, který loni zaplatil na dani 180 000 korun, bude letos platit měsíční zálohy – každý měsíc k patnáctému něco pošle finančáku.

U firem to funguje podobně, jen s jinými pravidly. Do 30 000 korun daně? Žádné zálohy. Od 30 000 do 150 000? Pololetní zálohy. Nad 150 000? Čtvrtletní. A při ještě vyšších částkách měsíční odvody. Systém je postavený tak, aby větší hráči platili častěji.

A co když termín nestihnete? Automaticky vám naskakuje penále – 0,05 % za každý den zpoždění. Zní to málo? Zkuste si spočítat, co to znamená při dluhu 100 000 korun za měsíc. Najednou to není legrace. Finanční úřad navíc není žádný kamarád – když platby ignorujete dlouhodobě, může to skončit exekucí. A to nechcete.

Nejlepší rada? Mějte si termíny zaznamenané v kalendáři, ideálně s předstihem. Ušetříte si starosti, peníze i nepříjemnou korespondenci s úřady.

Silniční daň a její splatnost během roku

Silniční daň není žádná rarita v životě podnikatele. Pokud používáte auto nebo jiné vozidlo ke své práci na živnostenský list či jinou formu podnikání, určitě s ní máte zkušenost. A protože nikdo z nás nechce problémy s finančákem, je dobré vědět, kdy a jak ji vlastně platit.

Zdaňovacím obdobím je vždy celý kalendářní rok. Ale kdy vlastně vaše povinnost začíná? Představte si, že si v březnu pořídíte dodávku pro svou firmu. Vaše daňová povinnost pak vzniká prvního dubna – tedy první den měsíce po tom, co jste auto začali používat k podnikání. Není to nijak složité, jen je potřeba si ten okamžik zapamatovat.

Teď k tomu nejdůležitějšímu – kdy a kolik platit? Tady záleží na tom, jak vysoká vaše daň vlastně je.

Máte-li štěstí a vaše roční silniční daň nedosáhne 1 500 korun, máte to jednoduché. Celou částku zaplatíte najednou, nejpozději do 31. ledna následujícího roku. Prostě jedna platba a máte pokoj.

Co když je to víc? Pak máte možnost rozložit si platbu do čtyř splátek během roku. První posíláte do 15. dubna, druhou do 15. července, třetí do 15. října a poslední do 15. prosince. Tahle varianta dává smysl – nemusíte najednou vytáhnout větší částku a lépe se vám plánuje rozpočet. Zvlášť když víte, že v určitých měsících máte víc výdajů.

Ale pozor – i když máte daň vyšší než těch 1 500 korun, nikdo vás nenutí platit ve splátkách. Můžete si vybrat a zaplatit všechno najednou, stačí to stihnout do 15. dubna. Někteří podnikatelé tohle upřednostňují – vyřídí to jednou a nemusí na to myslet celý rok.

Při placení nezapomeňte na správný variabilní symbol, obvykle je to vaše daňové identifikační číslo. Může to znít jako maličkost, ale věřte, že se vyplatí být pečlivý.

A co se stane, když nestíháte termín? Penále vám poběží každý den – konkrétně 0,05 procenta z dlužné částky denně. Zní to málo, ale rychle se to nasčítá. Navíc vám finanční úřad může přibalit i pokutu za nesplnění povinností. Prostě zbytečný stres a zbytečně vyházené peníze.

Ještě jedna věc – život podnikatele není vždycky předvídatelný. Možná podnikání ukončíte, možná auto prodáte nebo vyřadíte. V takových případech máte 30 dní na podání daňového přiznání a zaplatíte jen poměrnou část odpovídající době, kdy jste vozidlo skutečně používali. Je to fair – platíte jen za to, co jste reálně využívali.

Prodloužení lhůty při zastoupení daňovým poradcem

Máte daňového poradce? Získáte víc času na přiznání

Když si najmete daňového poradce, automaticky dostanete delší lhůtu na podání daňového přiznání. Tahle výhoda se hodí zejména tehdy, když máte komplikovanější daňovou situaci nebo prostě potřebujete víc času na sběr všech dokladů a dokumentů.

Za normálních okolností musíte podat daňové přiznání do 1. dubna následujícího roku. Platí to jak pro fyzické osoby, tak pro firmy. Nestíháte-li tento termín a podáte přiznání později, finanční úřad vám může naúčtovat pokuty.

Situace se ale mění, když využijete služeb daňového poradce nebo advokáta s oprávněním k daňovému poradenství. V takovém případě se termín automaticky posouvá na 1. července. Není potřeba žádat o žádný odklad – stačí, že vás k 1. dubnu už daňový poradce zastupuje.

Pozor ale na jednu důležitou věc: prodlužuje se jenom termín pro podání přiznání, ne pro zaplacení daně. Pokud vám z přiznání vyjde, že máte státu něco doplatit, musíte peníze poslat už k původnímu datu 1. dubna. Když zaplatíte později, naběhnou vám úroky z prodlení, i kdybyste přiznání podali v pořádku do červencového termínu.

Aby vám prodloužená lhůta platila, musíte mít s daňovým poradcem uzavřenou smlouvu již k 1. dubnu. Váš poradce musí být řádně zapsaný v seznamu Komory daňových poradců a mít platnou licenci. Totéž platí pro advokáty – musí být členy České advokátní komory.

Co vám daňový poradce vlastně přináší? Kromě časové výhody hlavně jistotu, že bude přiznání zpracované správně. Daňoví poradci se v předpisech orientují perfektně, takže riziko chyb je mnohem menší. Často dokážou najít odpočty a úlevy, o kterých byste sami ani nevěděli.

Jestli se vám vyplatí daňového poradce zaplatit? Záleží na vaší situaci. Když máte jen příjem ze zaměstnání a pár základních odpočtů, zvládnete to klidně sami. Ale pokud podnikáte, máte příjmy z více míst nebo třeba pronajímáte nemovitosti, investice do odborníka se vám určitě vrátí – nejen v klidu, ale často i v ušetřených penězích.

Sankce a penále za opožděné platby daní

Daňový systém v Česku funguje na principu motivace – má vás přimět platit daně včas. Když zaplatíte daň po termínu, automaticky vám naběhne penále, což je vlastně pokuta za to, že jste nesplnili svou povinnost v termínu. Týká se to úplně všech daní, ať už platíte daň z příjmu jako fyzická osoba, firma, odvádíte DPH nebo třeba silniční daň.

Typ daně	Termín podání	Termín úhrady	Frekvence
Daň z příjmů fyzických osob	Do 1. dubna (bez daňového poradce) Do 1. července (s daňovým poradcem)	Do 1. dubna (bez daňového poradce) Do 1. července (s daňovým poradcem)	Ročně
Daň z příjmů právnických osob	Do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období Do 6 měsíců (s daňovým poradcem)	Do 3 měsíců po skončení zdaňovacího období Do 6 měsíců (s daňovým poradcem)	Ročně
DPH - měsíční plátce	Do 25. dne následujícího měsíce	Do 25. dne následujícího měsíce	Měsíčně
DPH - čtvrtletní plátce	Do 25. dne po skončení čtvrtletí	Do 25. dne po skončení čtvrtletí	Čtvrtletně
Silniční daň	Do 31. ledna následujícího roku	Do 31. ledna následujícího roku	Ročně
Daň z nemovitých věcí	Do 31. ledna	Do 31. května (jednorázově) Do 31. 5. a 30. 11. (ve splátkách)	Ročně

Jak vysoké to penále vlastně je? Za každý den zpoždění zaplatíte 0,05 procenta z toho, co dlužíte. Zní to málo? Ono se to ale sčítá. Představte si, že zapomenete zaplatit daň na měsíc – už vás to stojí 1,5 procenta navíc. Za dva měsíce tři procenta. A když by to někdo nechal válet celý rok, naběhne mu přes 18 procent původní částky. To už je pořádný balík peněz navíc.

Finanční úřad vám penále naúčtuje automaticky, hned jak zjistí, že jste nezaplatili včas. Nečekejte, že vás předtím budou upozorňovat nebo posílat upomínky. Penále začne běžet hned den po termínu splatnosti a končí až ve chvíli, kdy peníze dorazí na účet úřadu. Pozor – rozhoduje až okamžik, kdy se platba objeví na jejich účtu, ne když ji vy odešlete.

Jenže penále není jediná věc, která vás může potkat. Existuje ještě úrok z prodlení, který přichází ke slovu při doměrku daně nebo když vám daň vyměří dodatečně. Ten se počítá od původního termínu splatnosti až do dne, kdy nabylo rozhodnutí o doměrku právní moci. Výše úroku vychází z repo sazby České národní banky plus čtrnáct procentních bodů ročně – což může být docela slušná suma.

Existuje naděje na odpuštění? Ano, ale musíte o to požádat. Finanční úřad může penále prominout nebo snížit, pokud vám v placení zabránily okolnosti, které jste nemohli ovlivnit, nebo když by výše pokuty byla vzhledem k situaci opravdu přehnaná. Musíte ale napsat žádost a pořádně vysvětlit, proč jste se do prodlení dostali.

Co se stane, když neplatíte vůbec? Ani po opakovaných výzvách? Pak přichází exekuce. A to už je vážná věc. Exekutor může zabavit váš movitý i nemovitý majetek, srazit vám část výplaty nebo vymáhat vaše pohledávky. K tomu ještě musíte zaplatit náklady celého exekučního řízení.

A co když v daňovém přiznání něco zpackáte a díky tomu zaplatíte míň, než jste měli? I na to zákon pamatuje. Pokud finanční úřad zjistí, že jste uvedli nesprávné údaje a doměří vám daň, může vám naúčtovat pokutu až dvacet procent z doměřené částky. Tohle se týká hlavně případů, kdy je jasné, že jste to udělali schválně nebo jste byli minimálně hodně neopatrní.

Možnosti splátkového kalendáře a posečkání s platbou

Když se ocitnete v situaci, kdy prostě nemáte peníze na zaplacení daní ve stanoveném termínu, není třeba propadat panice. Finanční správa v Česku ví, že život neprobíhá vždy podle plánu, a nabízí několik řešení, jak si s daňovými povinnostmi poradit i v těžších chvílích.

Splátkový kalendář patří mezi nejoblíbenější formy pomoci – umožní vám rozložit daň na menší částky, které budete splácet postupně. Tohle ocení hlavně podnikatelé a živnostníci. Třeba provozujete zahradnické služby a v zimě máte mizivé příjmy, nebo jste měli neočekávanou havárii auta, které potřebujete k práci. V takových situacích může splátkový kalendář doslova zachránit situaci.

Jak na to? Musíte podat písemnou žádost svému finančnímu úřadu, a to ještě před tím, než daň musíte zaplatit. V žádosti popíšete, proč nemůžete zaplatit včas, a navrhnete konkrétní splátky – kolik a kdy budete platit. Úřad pak posoudí vaši situaci individuálně. Podívá se na to, jak jste na tom finančně, jak jste v minulosti plnili své daňové povinnosti, a zda je reálné, že splátky zvládnete.

Druhá možnost je požádat o posečkání. Posečkání znamená, že zaplatíte celou daň najednou, jen později. Tohle dává smysl třeba když čekáte peníze z prodeje bytu, ze schváleného úvěru nebo když víte, že vám za měsíc zaplatí větší zakázku. Daň zůstává stejná, jen se posune termín splatnosti.

Pozor ale – ani splátkový kalendář, ani posečkání nejsou něco, na co máte automatický nárok. Finanční úřad může žádost zamítnout, například když má pochybnosti, že daň nakonec dostane, nebo pokud jste v minulosti opakovaně neplnili své povinnosti. Úřad vždy zkoumá, proč jste se do potíží dostali, zda to bylo zaviněné nebo ne, a jestli máte z čeho postupně dluh splatit.

Když vám žádost schválí, neznamená to, že vás to nebude nic stát. K původní dani se připočítává úrok z prodlení od původního data splatnosti. Jeho výše je daná zákonem – repo sazba České národní banky plus čtrnáct procentních bodů ročně. Tento úrok je vlastně cena za to, že můžete platit později nebo na splátky, takže s ním počítejte ve svých kalkulacích.

A ještě jedna zásadní věc – pokud máte schválený splátkový kalendář, musíte dodržet každou splátku přesně podle dohody. Stačí zaváhat s jedinou platbou a úřad může celý kalendář zrušit. Pak po vás bude chtít zaplatit všechno najednou. Proto je skutečně důležité být při plánování splátek realistický. Neslibujte, co nezvládnete – raději navrhněte nižší splátky na delší dobu, ale takové, které určitě dodržíte.

Zálohy na daň z příjmů a termíny

Zálohy na daň z příjmů jsou pravidelné platby, které posíláte finančnímu úřadu průběžně během roku. Proč to vlastně takhle funguje? Jednoduše proto, aby vás nezaskočila jedna velká částka na konci roku. Místo toho si daňovou povinnost rozložíte na menší dávky, které jsou snáze zvládnutelné. Výše záloh vychází z toho, kolik jste zaplatili na dani v minulém roce.

Kdy vlastně ty zálohy platit? To záleží na tom, kolik jste měli daň v předchozím období. Když vaše daň přesáhla třicet tisíc, ale nedostala se přes sto padesát tisíc korun, platíte dvakrát do roka – poprvé do 15. června a podruhé do 15. prosince. Docela jednoduché, že?

Jenže pokud vaše daň vyšplhala nad sto padesát tisíc, čeká vás čtvrtletní režim. To znamená platbu každé tři měsíce, vždy do 15. dnia druhého měsíce po skončení čtvrtletí. Takže konkrétně: do 15. května, 15. srpna, 15. listopadu a do 15. února následujícího roku. Tyto termíny si opravdu hlídejte, protože jejich nedodržení vás může přijít draho na pokutách.

Nezapomínejte, že kromě záloh musíte také podat daňové přiznání. Standardně máte čas do 1. dubna následujícího roku. Využíváte služeb daňového poradce? Pak se vám termín automaticky prodlužuje do 1. července. A když podáváte elektronicky přes datovou schránku, získáváte ještě jeden měsíc navíc.

Pro firmy a společnosti to funguje trochu jinak. Zálohy platí buď měsíčně, čtvrtletně, nebo pololetně podle výše své daňové povinnosti. Měsíční zálohy se týkají těch větších hráčů s daní nad tři sta tisíc korun – ty musí platit vždy do 15. dne následujícího měsíce. Čtvrtletní zálohy pak platí společnosti s daní mezi třiceti a třemi sty tisíci.

A co se stane se všemi těmi zálohami, které během roku zaplatíte? Automaticky se vám odečtou od konečné daně, kterou zjistíte v daňovém přiznání. Přeplatili jste? Finanční úřad vám rozdíl vrátí. Naopak když zálohy nestačily pokrýt celou daň, doplatek musíte uhradit nejpozději spolu s podáním přiznání.

Elektronické podání a jeho vliv na lhůty

Elektronické podání daní je dnes běžnou realitou, která změnila způsob, jakým komunikujeme s finančním úřadem. Má to své výhody, ale zároveň je potřeba vědět, jak to všechno funguje a co to znamená pro termíny, které musíme dodržet.

Když posíláte daňové přiznání elektronicky, děje se to buď přes datovou schránku, nebo pomocí elektronického podpisu. Podstatné je, že za okamžik podání se počítá moment, kdy dokument dorazí do datové schránky finančního úřadu, ne když ho vy odešlete. Tohle jeDetail, který může rozhodnout o tom, jestli jste termín stihli nebo ne.

Teď si pojďme ujasnit rozdíl mezi dvěma důležitými lhůtami. Jedna věc je, kdy máte podat daňové přiznání, a druhá, kdy máte zaplatit daň. U většiny daní jsou tyto termíny stejné, pokud si přiznání děláte sami. Třeba u daně z příjmů fyzických osob máte standardně čas do konce března. Elektronické podání vám tuhle lhůtu samo o sobě neprodlouží.

Ale co když máte daňového poradce? To je jiná. Pokud vaše přiznání dělá a podává daňový poradce, automaticky se vám prodlužuje lhůta až do konce června. Platí to bez ohledu na to, jestli posíláte přiznání elektronicky nebo na papíře. Jen nezapomeňte finančnímu úřadu dát vědět, že s poradcem spolupracujete – nejlépe mu vystavte plnou moc.

Můžete taky požádat o další prodloužení lhůty, až o tři měsíce navíc. Žádost musíte podat včas, ještě před tím, než původní lhůta vyprší. Elektronická komunikace má tu výhodu, že odpověď dostanete rychleji a máte jistotu, že vaše žádost dorazila.

Co když po odeslání přiznání objevíte chybu? Žádná panika. Můžete podat dodatečné daňové přiznání, na to máte tři roky. Elektronická forma vám umožní chybu opravit rychle a hladce.

Pro plátce DPH je situace trochu specifická. Kontrolní hlášení musíte vždy posílat elektronicky, a to do 25. dne po skončení zdaňovacího období. Stejný termín platí i pro daňové přiznání k DPH, které většina plátců také musí podávat elektronicky. Pokud termín nestihnete, hrozí vám pokuty a penále.

Elektronická komunikace ovlivňuje i to, jak probíhá případná daňová kontrola. Všechny výzvy a rozhodnutí vám přijdou do datové schránky. Lhůta pro reakci začíná běžet okamžikem doručení, přičemž se automaticky předpokládá, že k doručení došlo desátý den po odeslání – pokud nedokážete opak.